Saturday, September 30, 2006

Frýdlant

Frýdlant patří k nejvýznamnějším památkovým celkům v Čechách. Areál představuje velmi cenné spojení dvou architektonických útvarů - středověkého hradu a renesančního zámku.
Vznik hradu Frýdlant spadá do poloviny 13. století. Jeho prvními majiteli byli Ronovci, je vystřídali Bibrštejnové, kteří se významně podíleli na rozšiřování hradu. Od roku 1558 zde sídlili Redernové, zdatní obchodníci a válečníci, ale také podporovatelé stavebních prací a umění. Jejich dílem je výstavba nového renesančního zámku a kaple. Zkonfiskovaný majetek Redernů koupil v roce 1622 Albrecht z Valdštejna, vévoda frýdlantský, generál císařských vojsk, jeden z nejvýznamnějších osobností třicetileté války. Po jeho zavraždění roku 1634 přicházejí do Frýdlantu Gallasové, od roku 1757 Clam-Gallasové, významná šlechta pohybující se v diplomatických a vojenských službách u císařského dvora.
Původní podoba gotického hradu se do dnešních dnů nedochovala ve své celistvosti. Dnes vidíme hrad jako mohutnou dvoupatrovou stavbu kolem malého nepravidelného nádvoří, kterému dominuje velká válcová věž. Kaple a renesanční zámek byly postaveny na přelomu 16. a 17. století Markem Spazziem di Lancio. V 60. letech 19. století byla přistavěním dalšího zámeckého křídla dokončena stavba celého areálu.

Tuesday, September 26, 2006

Zámek Lednice

Romantický zámek Lednice se nachází na Jižní Moravě, v blízkosti města Břeclav. Původní rytířské sídlo je připomínáno již v roce 1222. Od roku 1370 se zde usadili Lichtensteinové, kteří (s výjimkou krátké přestávky v 16. století) byli majiteli Lednice až do konce druhé světové války. Zámek byl v průběhu staletí několikrát přestavěn a rozšiřován o další objekty. Na přelomu 18. a 19. století přibyl například minaret v maurském slohu, který se nachází v zámeckém parku. Unikátní je také stavba litinového skleníku z let 1843-1845, která byla nedávno zrekonstruována. Velká romantická přestavba hlavní zámecké budovy probíhala v polovině 19. století podle návrhu vídeňského architekta Jiřího Wingelmüllera.
Zámecké interiéry nabízejí nádherné ukázky řezbářské a truhlářské práce, jako například řezané vřetenové schodiště v knihovně nebo kazetový strop z lipového dřeva v Modrém sále, označovaný jako jeden z nejkrásnějších novogotických stropů ve střední Evropě. Druhá prohlídková trasa zahrnuje soukromé apartmány knížecí rodiny. Nová prohlídková trasa „Obrazová galerie“ je zaměřená na období romantismu 19. století v evropské malířské tvorbě. V expozici jsou díla z depozitářů moravských hradů a zámků.
V rozsáhlém anglickém parku je řada menších staveb, jako například minaret v maurském slohu a další. V letních měsících byla prohlídka zámku zpestřena šermířským vystoupením nebo ukázkami dobové hudby. V zámeckém parku pořádala nadace Seiferos letové ukázky dravců s velmi poutavým výkladem.

Tuesday, September 19, 2006

Břevnovský klášter II

Břevnovský klášter II
Pohnuté byly dějiny kláštera ve století dvacátém. V roce 1950 byl břevnovský klášter stejně jako ostatní kláštery komunistickou vládou zabrán. Opat Anastáz Opasek († 1999) byl nespravedlivě obviněn a strávil 50. léta ve věznicích. Klášter během komunistické éry značně zchátral. Obnovené benediktinské komunitě se za pomoci státu i zahraničních klášterů podařilo klášterní budovy opravit a důstojně oslavit 1000 let trvání kláštera v roce 1993 — břevnovské opatství bylo při té příležitosti papežem obdařeno čestným titulem »arciopatství«. Papež Jan Pavel II pak v roce 1997 břevnovské mnichy při své návštěvě v České republice také osobně navštívil. V roce 1999, po smrti Anastáze Opaska, stanul v čele kláštera jako převor-administrátor Prokop Siostrzonek. V posledních letech se pokračuje s opravami celého komplexu a život kláštera vrůstá do života pražského Břevnova na začátku 21. století.

Saturday, September 16, 2006

Břevnovský klášter

Břevnovský klášter je klášter řádu benediktinů. Benediktini se řídí Řeholí neboli jakousi ústavou, kterou pro ně sepsal v 6. století sv. Benedikt z italské Nursie. Život tohoto řádu nejlépe vystihuje tradiční benediktinské heslo modli se a pracuj.Klášter byl založen roku 993 pražským biskupem sv. Vojtěchem († 997) a knířetem Boleslavem II. Pobožným († 999). Byl to první mužský klášter na českém území vůbec. V 11. století byl za opata Menharda postaven v Břevnově první kamenný kostel. Jeho krypta se pod dnešní bazilikou zachovala dodnes. Později byl na stejném místě, kde stál starší románský kostel, postaven prostornější kostel gotický. Břevnovský klášter utrpěl velké škody za husitských válek. Obnovou a barokní přestavbou prošel po třicetileté válce za opata Tomáše Sartoria († 1700) a pak zvláště v první půli 18. století za opata Otmara Zinka († 1738). Ten najal přední stavitele a umělce doby, jakými byli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi, Petr Brandl, Karel Josef Hiernle a další.Jejich prací pak vznikl umělecky cenný a dodnes obdivovaný komplex budov se zahradou. Ambiciózní plán založit v přestavěném Břevnově v 18. století šlechtickou akademii ztroskotal.

Tuesday, September 12, 2006

Strahovský klášter III

Ke konci třicetileté války je klášter znovu vypleněn a vyloupen, a to finským plukem švédské armády. Mnoho precios z kostela a rukopisů a knih z knihovny vzalo při této události za své. Stavební obnova kláštera započíná po skončení války a opat Franck přestavuje poškozenou prelatury a staví nový špitál sv. Alžběty. Za opata Jeronýma Hirnheima je v roce 1679 dokončen knihovní sál, dnešní Teologický. V barokním stylu pokračuje v 18. století přestavba kláštera: vzniká nový letní refektář, přestavuje se pivovar a hospodářské zázemí kláštera. Ještě jednou zasáhla do dějin kláštera válka. A to v roce 1742, kdy byl celý areál poničen bombardováním za francouzského obléhání Prahy. Po něm nastává obnova původní středověké stavební substance v barokním duchu.
Poslední velkou stavební aktivitou v areálu kláštera je stavba nového knihovního sálu, dnešního Filosofického za opata Václava Mayera. V této podobě vydržely objekty v podstatě až do padesátých let minulého století, kdy po sistaci klášterů komunistickým režimem začal důkladný archeologický průzkum celého areálu a zároveň byla velice citlivým způsobem obnovena alespoň zčásti románská podoba kláštera. Po roce 1989, kdy se do kláštera opět vrátili premonstráti byla započata nákladná rekonstrukce celého areálu, která vlastně pokračuje dodnes.

Friday, September 01, 2006

Strahovský klášter II

Strahovský klášter II
Po své pouti do Svaté země v roce 1138 pojal olomoucký biskup Jindřich Zdík myšlenku založit v Praze klášter řeholních kanovníků. S pomocí pražských biskupů a panovníků byl na místě zvaném Strahov založen klášter řeholních kanovníků, který však nepříliš prosperoval. Teprve od roku 1143, kdy přišli na Strahov premonstráti z porýnského Steinfeldu začíná se na tomto úspěšně rozvíjet život řeholního společenství.
Premonstráti zbudovali nejdříve dřevěné stavení kláštera a započali se stavbou románské basiliky. Pravděpodobně již od roku 1149 stál zde kamenný kostel, či alespoň jeho chór. Po dokončení stavby basiliky pokračovala stavební aktivita stavbou kamenných klášterních budov, které byly v roce 1182 téměř hotovy. Po požáru v roce 1258 byl klášterní objekt znovu obnoven.Hmotný a duchovní rozvoj kláštera přerušily v roce 1420 husité, kdy byl klášter vypleněn.
Období až do konce 16. století znamenalo pro klášter dobu úpadku a doslovného živoření. Obrat nastal s příchodem Jana Lohelia. V roce 1586 se stává strahovským opatem a začíná s obnovou kláštera. Jak po stránce stavební, tak i duchovní. Nechává přestavět zchátralý kostel, buduje klášterní dílny, obnovuje budovy opatství a konventu, zřizuje nové zahrady. Tak se stane, že již v roce 1594 žije v klášteře dvanáctičlenná komunita bratří. Když je v roce 1612 Lohelius jmenován pražským arcibiskupem, na opatský stolec zasedne Kašpar Questenberg, který pokračuje v jeho díle. Dokončuje přestavbu dolních ambitů a prelatury. Staví špitál sv. Alžběty na Pohořelci, klášterní pivovar, na Novém Městě zakládá kolej sv. Norberta pro studium řádových bratří a znovu přestavuje kostel, tím, že jej prodlužuje směrem k západu. Mezi jeho největší činy patří přenesení ostatků zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta z Magdeburku na Strahov, kde odpočívají dodnes.