Tuesday, November 28, 2006

Botanická zahrada v Praze

Botanická zahrada v Praze
Záměr zřídit v Praze novou botanickou zahradu s všeobecným posláním se utvářel od poloviny šedesátých let 20. století.
Významným impulsem bylo usnesení tehdejšího Národního výboru hl. města Prahy z 29. března 1966, které vymezilo účel Pražské botanické zahrady: Byla zřízena jako osvětově naučné zařízení určené pro krátkodobou rekreaci obyvatel Prahy, s propojením na vzdělávací funkce PBZ s vědeckými aktivitami University Karlovy a Vysoké školy zemědělské v Praze.
Z původního záměru vybudovat jednu z nejrozsáhlejších klasicky pojatých botanických zahrad v Evropě na ploše 130 ha byla nakonec realizována pouze malá část. Je to zejména tzv. úvodní expozice, která byla v roce 1992 otevřena na ploše 3 ha a kterou obyvatelé Prahy znají jako vlastní Botanickou zahradu. V květnu 1997 byla PBZ rozšířena o expozici japonské zahrady, od dubna 2004 je pro veřejnost zpřístupněna jedna z nejkrásnějších pražských vinic – vinice sv. Kláry, v červnu 2004 se otevřel tropický skleník Fata Morgana. Botanická zahrada v Troji se zjednodušeně řečeno zaměřuje na návštěvníky, a tou je vedle odborníků především široká veřejnost.

Saturday, November 25, 2006

Královská zahrada III

Královská zahrada.....Poblíž Míčovny je uprostřed zahrady barokní Herkulova kašna. Sochu Herkula vytvořil v roce 1670 Jan Jiří Bendl. Další kamenné plastiky - vázy a lvi - jsou z dílny Matyáše Bernarda Brauna.
Vedle Míčovny se nachází tzv. Prezidentský domek. Z iniciativy prezidenta E. Beneše a jeho manželky Hany vznikl jako přístavba k baroknímu pavilonku původního skleníku v letech 1937-8. Dvě boční křídla byla vybudována podle projektu architekta Pavla Janáka a v tomto nově vzniklém domku pak bydleli všichni prezidenti od roku 1938 až do roku 1989.
Další zajímavou stavbou v Královské zahradě je Lví dvůr, vybudovaný za Ferdinanda I. pro divokou zvěř. Některé z exotických šelem získávali panovníci darem, jako například oblíbeného lva Muhameda, kterého přivezli císaři Rudolfu II. od tureckého císaře. O tomto lvu se říkalo, že byl zrozen ve stejném znamení jako Rudolf II., a astronom prorokoval oběma stejný konec života. Lev pošel koncem roku 1611 a císař pro něj velmi truchlil. Propadl ještě hlubší depresi a krátce po této události zemřel (20.I. 1612).
Lví dvůr tvořil původně dřevěný pavilon a na jeho místě v roce 1583 postavil architekt Ulrico Aostallis dnešní soubor nízkých budov rozmístěných kolem dvora. V současnosti je v prostorách Lvího dvora příjemná restaurace s terasou, odkud se otevírá nevšední pohled na chrám sv. Víta a také na přilehlou Královskou zahradu. Blízký Jelení příkop překlenul v 16. století most, později nazvaný Prašný, po kterém vstoupíte do areálu Pražského hradu.

Sunday, November 05, 2006

Královská zahrada II

Královská zahrada....Prostranství před Letohrádkem královny Anny zdobí věhlasná Zpívající fontána, ulitá ze zvonoviny a bronzu kovolijcem Tomášem Jarošem v letech 1564 - 68. Ten je mimo jiné také autorem největšího zvonu katedrály sv. Víta - Zikmunda. Návrh fontány vytvořil dvorní malíř Francesco Terzio. Jemný zvonivý zvuk vodních kapek, dopadajících na kovovou mísu fontány, připomíná melodii. Odtud vznikl její název Zpívající fontána. Dílo je ve střední části ozdobeno podobiznou řeckého boha Pana - ochránce lesů a pramenů. Na vrcholu je postava hrajícího dudáčka.
Další zajímavou renesanční stavbou je Míčovna, dokončená v roce 1568. Císařský dvůr ji využíval ke sportovním hrám, stejně jako nedalekou střelnici nebo kuželník. Míčovna je bohatě ozdobena obrázkovými sgrafity, znázorňujícími živly (země, vzduch, oheň, voda), ctnosti (předvídavost, umírněnost, milosrdenství, naději, spravedlnost, statečnost) a vědy (teologie, astronomie, geometrie, hudba, aritmetika, rétorika, dialektika, gramatika).
V květnu 1945 fašisté Míčovnu zapálili a v padesátých letech byla podle projektu architekta Janáka opravena. Při těchto opravách byly zaskleny původně otevřené oblouky a také poněkud pozměněna sgrafitová výzdoba: chybějící sgrafita ve třetím oblouku vlevo byla totiž doplněna znakem pětiletky se srpem a kladivem, které tam zůstaly dodnes...Před Míčovnou je vzácné barokní sousoší Noc od Matyáše Bernarda Brauna z roku 1734. Druhé podobné sousoší Den bylo bohužel zničeno za pruského obléhání Hradu v r. 1757.