Tuesday, June 26, 2007

Benešovský zámecký komplex

Benešovský zámecký komplex právem náleží k nejpozoruhodnějším příkladům renesanční zámecké architektury u nás. Oba původně jednotné zámecké komplexy byly zbudovány v průběhu 16. století příslušníky míšeňského protestantského rodu pánů ze Salhausenu. S nimi je spojován největší rozkvět Benešova, který se na celé století stal panskou rezidencí a střediskem nebývalé stavební aktivity.
Horní zámek byl postaven v letech 1522 – 1524 pro Benedikta ze Salhausenu a přestavěn v roce 1543. Přes pozdní dobu výstavby si Horní zámek zachoval ještě pozdně gotický ráz, pouze východní a západní průčelí byla dodatečně (patrně po požáru v roce 1571) opatřena štíty hlásícími se již plně k renesanci saského typu.
Dolní zámek byl postaven v letech 1540 – 1544. Zatímco síťové klenby v paláci Jana ze Salhausenu ukazují na gotickou tradici, nevelké Wolfovo křídlo má již výrazné renesanční formy, i když i zde lze rozpoznat silné gotizující tendence.

Monday, June 25, 2007

BEČOV NAD TEPLOU

Majestátní hrad na vysoké skále uprostřed hlubokého údolí nad řekou Teplou svými zámky sestupuje na skalnatý hřbet s malebně rozloženým městečkem. Počátek zdejšího osídlení najdeme v raném středověku, kdy na místě nynějšího kostela stávala celnice, střežící křižovatku důležitých zemských cest. Hrad v dnešní poloze se poprvé připomíná r. 1314 v souvislosti s českou kolonizací kraje jako sídlo českého rodu Hrabišiců z Oseka. Rod pánů z Oseka, později psaný z Rýzmburka, rozvíjel dolování cínu a v r. 1399 docílil povýšení obce na město. Hrad a rozsáhlé panství drželi tito pánové do počátku 15. století. Poté se majitelé často střídali; za husitských válek byl hrad vypleněn husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic.
Od r. 1624 jej drželi Questenberkové. V r. 1752, kdy se císařovna vzdala korunních práv na Bečov, jej získali Kounicové, za nichž byla postavena pozdně barokní zámecká budova s mostem přes bývalý hradní příkop. V r. 1813 koupil celé panství belgický vévoda Fridrich Beaufort-Spontini. V následujících letech byly místo starých nevyhovujících cest budovány nové silnice směrem na Plzeň, Karlovy Vary a Mariánské Lázně, které slouží dodnes. Bečov se dokonce v polovině 19. stol. stal sídlem okresního soudu.

BEČOV NAD TEPLOU I

Počátky Bečova jsou spjaty s křižovatkou důležitých cest, při jejichž průjezdu se vybíralo clo, což Borešovi z Rýzmburka potvrdil v roce 1387 král Václav IV.
Ovšem největšího bohatství se majitelé panství domohli v období od 13. do 16. století těžbou zlatých a stříbrných rud a zejména cínu. Těžba cínu vyvrcholila v první polovině 16. století (renesance). V této době byl český cín považován za nejlepší v Evrpě. Kašpar Pluh z Rabštejna vydal roku 1509 řád pro cínové hornictví, jaký měly už stříbrné doly. Bylo v něm zakotveno místní starší zvykové právo. Bohatství ovšem bylo natolik lákavé, že si na ně začal činit nárok na základě královského cínového monopolu císař Ferdinand I. Protože byl tento monopol uplatňován po celém království, o své výnosy z dolů stříbrných se začali obávat také Šlikové a situace nakonec přispěla k prvnímu stavovskému povstání i k tzv. Šmalkaldské válce. Nepříliš velká ochota ostatních stavů byla příčinou malé zemské hotovosti a následně i porážky v bitvě u Mühlberka v r. 1547. Nejbohatší část dolů a lesů si císař ponechal (z toho pozdější název oblasti "Císařský les"), ale rozvoj měst na základě těžby z cínových dolů a cínařství pokračoval. Časem byly popsány i složité báňskoprávní předpisy.
Cín se ovšem těžil nejen hlubinným dolováním, ale i rýžováním. Rýžoviště se přidělovala obdobným způsobem jako hlubinné doly. Cínová rýžoviště zabírala do 17. stol. celkem asi 250 ha.

Thursday, June 07, 2007

Hrubá skála

Romantickému skalnímu městu, které se rozprostírá přibližně pět kilometrů jihovýchodně od Turnova, vévodí malebný zámek Hrubá Skála. Toto bývalé šlechtické sídlo, vybudované na dvou mohutných skalních blocích při okraji zalesněné pískovcové plošiny, je právem označováno za perlu přírodní oblasti Český ráj (Geopark UNESCO). Čarovný zámek z dálky vyhlíží téměř nedobytně, je to však pouhé zdání: do jeho bezprostřední blízkosti již v současnosti vede silnice a návštěvníci i hosté zdejšího hotelu mají k dispozici nejen parkoviště, ale také příjemné a pohostinné zázemí.
Pravděpodobným zakladatelem původního gotického hradu, teprve později přestavěného v zámek, byl Hynek z Valdštejna, zmiňovaný v roce 1353 jako „pán na Skále“. K rozšíření kratšího názvu o přívlastek „Hrubá“ došlo až v 17. století kvůli místopisnému rozlišení dvou stejnojmenných hradů v kraji – Malé Skály a Hrubé Skály. Při budování „orlího hnízda“ na Hruboskalsku jeho stavitelé dokonale využili příznivé přírodní podmínky: prostor na plošině dvou obřích skal postačoval nejen pro vlastní hrad, ale i pro předhradí; obě tyto části byly přístupné jedině po mostě nad propastí, což sloužilo i k obraně. Z původního gotického objektu se kromě základů a otvorů pro trámy zachovala už jen spleť tesaných podzemních místností pod velkou zámeckou věží a náznaky starých schodů na protější skále.