Václav na Hradě

Nejčastějším námětem uměleckých památek na Pražském hradě je kníže Václav, patron a ochránce české země. Hradní průvodkyně Jana Janoušková jich napočítala celkem 33 - jsou to hlavně ty, které můžeme vidět při procházce Hradem. Nejvíce obrazů, soch a dalších děl zobrazujících sv. Václava najdeme ve Svatovítské katedrále - třiadvacet. K nejkrásnějším patří gotická socha světce na římse nad hlavním oltářem ve Svatováclavské kapli Svatovítské katedrály, s mistrovskou značkou rodu Parléřů, zhotovená pravděpodobně kolem roku 1373. Kníže Václav se narodil pravděpodobně v roce 907 nebo 908. V té době vládl ještě jeho strýc Spytihněv, který však neměl mužské potomky a tak Václavově výchově jako jeho nástupci musela být věnována velká pozornost. Jeho bratr Boleslav se narodil mezi lety 915–921. Velký vliv na Václavovu a pak i Boleslavovu výchovu měla babička Ludmila, která bratry dala učit slovanskému jazyku, Písmu a liturgii a vzdělávala je rovněž ve smyslu křesťanských ctností. Václav byl však vychováván také jako budoucí panovník v nezbytných dovednostech. Jeho příprava na vládu vyvrcholila obřadem postřižin – prvního stříhání vlasů – který se odehrál v roce 915 v kostele Panny Marie na Pražském hradě za účasti biskupa. Tímto obřadem byl snad mladý Václav představen jako nástupce svého otce, knížete Vratislava.